Zmínku o třetím oku datujeme v duchovní historii od dob, kdy Horus, egyptský bůh Slunce, ztratil oko a namísto něj si vyvinul "třetí oko" na čele přímo mezi obočím. To mu umožnilo vidět i to, co je ukryto pod povrchem, vidět ucelený obraz. A co takový Budha, zobrazen se třetím okem? Náhoda, myslíte? Ve Starém Zákonu najdeme zmínky o lidech, kteří byli velmi vysocí. Stejní lidé jsou často popisováni jako předchůdci lidské rasy, ovšem jen s jedním okem (také kyklopové). Tento orgán zajišťoval telepatické spojení s okolním světem a bytosti je uměly mistrně ovládat. Komunikovali mezi sebou výhradně myšlenkovým přenosem. Postupem času toto oko přecházelo dovnitř lebky a objevily se oči dvě, které umožňovaly vidět ve hmotném světě. Třetí oko bylo sice schováno, ale výborně fungovalo, důkazem jsou Atlanťané. Později, vlivem hmotného světa, se tato schopnost vytrácela, až téměř vymizela, ale dnes máme možnost, určitým tréninkem, využívat tohoto daru.
číst dál